Léto je v plném proudu, obilí mizí z polí a zahrádky přetékají hojnosti. Valí to na nás, léto jedno – broskve, višně, letní jablíčka, maliny, ostružiny, blumy, okurky, rajčata, cukety a těch bylinek. Jediné co mě letos trochu obtěžuje je svlačec – snad jediný plevel, kterému se letos daří sucho nesucho. Nedalo mi to a hned jsem mrkla do moudrých knih, co se dozvím o svlačci. Tak tedy:

Svlačec nebo-li Pupenec rolní je vytrvalá pravotočivá bylinka s houževnatými odenky (to teda je ). V minulosti se používal do čajů s projímavými účinky a to zejména jeho kořeny. Takže zlepšuje (možná i celkem rychle) peristaltiku střev. Podporuje tvorbu žluče, je také močopudný. V křesťanství je svlačec zasvěcen Panně Marii a možná proto se jeho květ přidával do kadidla při zasvěcování. No vida. Opět jsem se přesvědčila, že vše co nám Matka Země dává, má svůj smysl a účel. Hned mám k němu jiný přístup.

Jak už to bývá, cosi zaujme vaši pozornost a už se na vás valí další a další informace. V jednom vysílání jsem zaslechla zajímavou myšlenku o svlačci. Proč se letos tolik rozšířil? Jaké téma z něho můžeme vyčíst? Vraťme se do úvodu – jeho kořeny jsou velmi houževnaté, prakticky se nedá vymýtit a je ho všude mnoho. Jeho hlavní vlastností je závislost. Není to zajímavá paralela? Neodkrývá se právě teď kolik závislostí ovládá naše životy? Závislost na energiích, na nakupování, na financích, na sociálních sítích…Pak jsou tu naše soukromé závislosti na partnerovi, na dětech, na ocenění, na požitcích…..Strach, že přijdeme o to, na čem jsme závislí, nás svazuje a spoutává stejně, jako svlačec okolní rostliny. Dnešní doba je skvělá na to, abychom se na toto téma ve svém životě podívali a začali se krůček po krůčku osvobozovat. Co říkáte? Přinese to větší užitek, než si „okusovat nehty“ před televizí a bát se, co podzim přinese.